Den otevřených dveří – jak to bylo…

Na víkend 17. a 18. září jsme si naplánovali den otevřených dveří. To se hned po začátku zdálo jako nešťastný nápad, protože ve stejném termínu se také konalo Slunce ve skle – festival s účastí asi 40ti minipivovarů. Jiný volný víkend jsme ale v dohledné době neměli, tak jsme termín konání neměnili a doufali, že se alespoň někdo objeví.

Čtrnáct dní předem jsme rozmístili asi šest plakátků po okolních vesnicích, které většinou do dvou dnů zmizely (asi nějaký vášnivý sběratel). Nehledě na to se nám začalo doslýchat z různých stran, kdo se k nám všechno chystá, a my vůbec netušili, kde se to mohli dozvědět. Nakonec se nám ještě v týdnu před akcí ozval Boleslavský deník s nabídkou vydání článku a rozhovoru, což se nedalo odmítnout.

Celá akce nakonec začala už o den dřív, protože jsme se telefonicky dohodli s mopeďáky z Ledec, kteří se k nám chtěli podívat, ale na víkend měli naplánovaný výlet na mopedech a nemohli by pít :). A tak jsme se sešli už v pátek večer u našeho piva a ohně se špekáčky. Konečně jsme se tedy seznámili s místními obyvateli – protože tady bydlíme teprve tři roky a ještě na samotě, tak tomu nebyla dosud valná příležitost.

Na sobotu už jsme měli všechno přichystané od večera a na desátou hodinu jsme čekali první návštěvníky. Když jich přišlo hned v první půl hodině několik desítek, zjistili jsme, jak účinná je reklama v novinách a jak veliký zájem mají lidé ochutnat nové pivo a podívat se do našeho malinkého pivovárku. Plánované rodinné posezení a popovídání s několika desítkami návštěvníků se tedy nekonalo a místo toho začal celodenní maraton prohlídek, točení piva a podávání dalšího občerstvení. Naštěstí nám pomáhali Moniky rodiče a sourozenci a s jejich pomocí jsme návštěvnost, která byla za celý den okolo 800 lidí, zvládli.

Horší bylo, že okolo čtvrté hodiny odpolední začalo pomalu docházet naše pivo. Byl naražený poslední pátý sud, který jsme si přichystali a nezbylo nic jiného než narazit další dva sudy ještě ne zcela zralého piva, které sice chutnalo dobře, ale nemělo ještě takový říz, jaký by mělo mít a téměř nepěnilo. Nicméně návštěvníci ho chtěli ochutnávat a snad jim i chutnalo. Nezbývá, než se omluvit za jeho nedostatečnou kvalitu a naši nepřipravenost.

Večer už nám ale bohužel nestačilo ani to. Nechali jsme si malý soudek na neděli a jeli ještě koupit Staropramen, abychom měli alespoň čím uhasit žízeň cyklistů. Těch bylo opravdu hodně, protože vlak k nám už hodně dlouho nejezdí 🙂 Kdo chtěl ochutnat, přijel tedy na kole, nebo se nechal přivézt a nebo dokonce přišel až z Boleslavi pěšky.

Děti si u nás hráli s bábovičkami na pískovém petanqovém hřišti, starší hráli pinpong a dospělí popíjeli. Se setměním se začala zahrada vyprazdňovat a okolo půl deváté už jsme zbyli sami a trochu poklidili na druhý den. Večer hlásili na neděli déšť a bouřky, a tak jsme si trochu oddechli, že třeba nikdo nepřijde a vyhneme se tak celodennímu vysvětlování, proč už nemáme pivo.

Ráno nás vzbudil déšť, a tak nám spadl kámen ze srdce. Než jsme se nasnídali, bylo po dešti. Nicméně neděle byla již volnější. Rozhodli jsme se dávat zdarma jen malé naše pivo na ochutnání (což vystačilo až do večera) a na žízeň točený staropramen za 10 Kč, tak si ani nikdo nestěžoval a snad byli všichni spokojení. V neděli přišlo okolo 150 lidí, a tak jsme se jim mohli i dostatečně věnovat a konečně zavládla rodinná atmosféra.

Děkujeme všem za příjemnou návštěvu, snad se vám u nás líbilo, pivo vám chutnalo a brzy se zase uvidíme na nějaké podobné akci.

Budeme se těšit Marek a Monika.